Počátky sebedisciplíny

Mezi časem, kdy se něco přihodí (příčina), a časem, kdy na to něco reagujeme (následek), existuje malý prchavý okamžik, ve kterém dané události dáváme vlastní punc. My se dopouštíme hodnocení, na jehož základě zaujímáme nějaký postoj, kladný, nebo záporný. Náš postoj rozhoduje o tom, jak se ve finále cítíme a co prožíváme. Tímto malým prchavým okamžikem, který rozhoduje o tom, co se odehraje, je náš pocit.

Když si pocitu nevšimneme (což se děje častěji, než bychom si mysleli), velmi snadno a automaticky se odehraje celý scénář posuzování a hodnocení, který nás během chviličky vrhne do víru emoce.

Dá se říct, že při prožívání emoce už je trochu pozdě. V tomto okamžiku už máme velmi malou šanci si něco uvědomovat a ovlivňovat. Právě proto je včasné zachycení pocitu tolik důležitá dovednost. Tato dovednost navíc vyžaduje už značné umění všímavosti a uvědomování si.

Detekování pocitu

K prohloubení všímavosti a vnímavosti nám slouží především vůle (to, že si CHCI všimnout) a trénink (to, že pokud možno nalezení pocitu neustále PRAKTIKUJI). Všímáme si všeho a všude. Jenom pozorujeme, nic víc.

Bohužel, stejně jako u všech ostatních duchovních praktik, je potřeba si vytvořit vlastní zkušenost. Neexistuje univerzální návod ve stylu toto udělej a toto se pak stane. Když opravdu chceme a věříme, tak se to prostě jednoho dne stane a my zachycujeme pocit. Pak už víme a chápeme. Zachycujeme ten ještě nikým (námi) neovlivněný pocit.

Pocit je zdroj informací

Naše pocity jsou jako kompletní mapa a charakteristika naší osobnosti. Pokud už jsme dospěli k tomu, že ke svému životu přistupujeme se zodpovědností, pak neodmítáme žádný pocit, a už vůbec ne ten nepříjemný.

V takovém stádiu je totiž pro nás nepříjemný pocit cenným darem. Je informací o tom, co je ještě potřeba zpracovat v našem nitru, abychom se cítili lépe. A tady přichází ten klíčový moment. Je to otázka, kterou si můžeme položit v okamžiku, kdy pocit zpozorujeme. Ta otázka by mohla znít třeba takto: Co teď mohu udělat pro to, aby mi bylo líp?

Podobná otázka vytváří prostor pro změnu a dává nám sílu. Dává nám moc nad sebou samými. O to tady jde především. Děkujme za každý pocit, který nám tu možnost dá. Právě proto, že jen a jen my rozhodujeme o tom, jak žijeme a cítíme teď, a jak budeme žít a co budeme cítit potom.

Jaký pocit máte teď?