Vše je tvořeno energií

„V den kdy začne věda studovat mimo-fyzický fenomén, vytvoří více pokroku v jedné dekádě, než ve všech předchozích stoletích její existence.“ Nikola Tesla

Dnes už není žádným tajemstvím, že všechno ve vesmíru je tvořeno energií. Úplně všechno. Hmota, kterou vidíme, je jen shlukem vibrujících částic. Na jakých frekvencích vibrujete vy? Máte dostatek energie nebo vám schází? Máte snad vidinu, že musíte fungovat jako perpetuum mobile? Mnoho lidí tak žije, myslí si, že po počátečním impulzu v den narození už musí jet a šlapat jako hodinky bez zastavení do konce. Žel to tak nefunguje. Vlastní pohon má omezené možnosti. Nevydrží nám tak dlouho, zdroj se vyčerpává. V průběhu života se musíme učit, co s tím, a hledat cesty k jeho doplnění.

Energie jako budující síla

Energie ve vesmíru je všude plno, přesto se o ni neustále svádí boje. Celý viditelný i neviditelný svět je jen hrou o energie, nic víc. Každá entita se chce dosytit energií, aby mohla existovat. Někdy (nebo i docela často) to dělá na úkor ostatních. Zřejmě to však není vůbec nutné. Jak dobít baterky bezbolestně a šetrně?

Hodně mě inspirovaly myšlenky a poznatky Viktora Schaubergera, který tvrdil, že tvořivou energií v přírodě je energie implozivní. Jedná se o pohyb zvnějšku dovnitř, do centra. Budující síla je tedy ta dostředivá. To je ve vesmíru pohyb, který zušlechťuje a tvoří. Koncentruje se. V soustředění je síla. Naproti tomu explozivní energie, odstředivá, má ničivou formu. Tato energie vede k rozkladu. Známe ji například z rozbíjení atomu, abychom získali jadernou energii. Oba směry, dostředivý i odstředivý, se v přírodě neustále střídají. Oba mají svůj význam. Chceme-li ale růst a vyvíjet se, dostředivá síla by měla mít převažující charakter.

Co to znamená v praxi?

Upřímně se zamyslete, jestli náhodou nemáte někde přílišný únik energie. Neplýtváte ji zbytečně? Jak často se snažíte změnit nezměnitelné, přetvářet okolí, aby vám více vyhovovalo. Vždy si vzpomeňte, že přesně toto je ten destruktivní, explozivní princip. Špatné emoce z nespokojenosti jsou dalším požíračem energie. Největším uměním v životě je smířit se s tím, co právě je, a pak se obrátit směrem dovnitř: A co s tím teď mohu dělat já?

Všimněte si, že nejvíce nabití jste tehdy, když jste v souladu se svým okolím, ne když proti němu bojujete. Že se nejde s okolím smířit? Myslím, že to je právě to, co nám dokázal umírající Ježíš na kříži, a otevřel tím mnohá srdce. Vždy přemýšlejte, co vám ve vaší situaci udělá největší radost. Co můžete udělat vy sami. A pak ty malé krůčky k radosti začněte dělat. Energie se ve vás začne koncentrovat. Zkuste to.